Myslím si, že určitě každý ví, co slavného se v Kladrubech nachází. Natož my, koňáci, to víme víc než dobře... Starokladrubští koně chovaní v tamějším hřebčíně proslavili naši zemi jako výborní kočároví koně, je to naše národní plemeno a také jako jediné hospodářské zvíře na světě (!!!) bylo prohlášeno jako národní kulturní památka. A to už je opravdu co říct! Tak by bylo dobré vědět o tomto výjimečném a jedinečném místě co nejvíce.

Lokalita hřebčína: Kladruby nad Labem, u Přelouče
Hlavní chovné plemeno: Starokladrubští koně - mohutní kočároví koně, kteří byli chováni zejména pro reprezentaci a ceremoniálům tehdejšího Rakouska-Uherska. Jsou to teplokrevníci, na jejichž původu má vliv zejména starošpanělská a staroitalská krev. Patří mezi tzv. barokní koně, které lehce rozpoznáme podle jejich typických znaků - klabonosá hlava, vysoko nasazený mohutný klenutý krk, široká záď a vysoká akce předních nohou v klusu. Chovají se dvě sekce starokladrubáků - bělouši (v Kladrubech) a vraníci (ve Slatiňanech).
Historie: Hřebčín byl založen roku 1579 císařem Rudolfem 2. (:-D - nevim, jak se píše na klávesnici římská dvojka). Chovalo se tu hodně plemen, avšak starokladrubský kůň drží post nejstaršího. Po rozpadu rakousko-uherské monarchie, kdy zájem o kočárové koně citelně opadl, byl přesto kladrubský hřebčín prohlášen za Národní hřebčín ČSR. Historické stádo starokladrubských běloušů se početně omezilo, vraníci postupně mizeli. Roku 1941 se však vrané stádo opět stabilizovalo a hřebčín již neprocházel žádnými většími změnami k horšímu.
Současnost: Dnes je o starokladrubáky zájem zejména ve vozatajství, drezuře, rekreaci a hipoterapii. V hřebčíně je nyní 34 plemenných hřebců, 152 plemenných klisen a dále 300 koní v odchovu (stáří méně jak 3,5 let). Roku 1995 byl komplex prohlášen za národní kulturní památku.
zdroj: kejtishka.blog.cz
