Na začátek podotýkám, že tento článek se týká koupě koně pro radost, rekreační ježdění nebo nižší soutěže. Pokud by si vybíral koně profesionální jezdec nebo dostihová stáj, jejich kritéria by se jistě v mnoha bodech lišila a největší důraz by byl kladen na výkonnost.
Na samém začátku , a to ještě před tím, než začneme obvolávat stáje a chovatel, se musíme rozhodnout, jakého koně vlastně chceme. Opět zvážíme tři nezbytná kritéria:
1) kolik peněz můžeme vydat
2) co chceme s koněm dělat
3) jaké máme znalosti a zkušenosti
Sehnat nějakého koně je snadné, ale opatřit si takového, se kterým si vzájemně budeme sympatičtí, to už chce výdrž a trpělivost. Ten pravý se musí hledat.
Na samém začátku , a to ještě před tím, než začneme obvolávat stáje a chovatel, se musíme rozhodnout, jakého koně vlastně chceme. Opět zvážíme tři nezbytná kritéria:
1) kolik peněz můžeme vydat
2) co chceme s koněm dělat
3) jaké máme znalosti a zkušenosti
Sehnat nějakého koně je snadné, ale opatřit si takového, se kterým si vzájemně budeme sympatičtí, to už chce výdrž a trpělivost. Ten pravý se musí hledat.
Není kůň jako kůň!
Na světě jsou desítky koňských plemen. Každé je vyšlechtěno proto, aby co nejlépe vykonávalo svěřenou práci a aby se co nejlépe přizpůsobilo daným životním podmínkám. Proto neí dobré pokukovat po dostihovém plemeni, máme-li rádi pomalou a klidnou jízdu, nebo si pořizovat chladnokrevníka, když si přejeme rychlého a obratného koníka. Logicky teda vybíráme koně podle toho, jakému sportu či disciplíně se s ním chceme věnovat.
Hřebec, valach nebo klisna?
Tady je rozhodování docela jednoduché. Chcete-li odchovávat hříbata, pořiďte si klisnu. Její výhodou je i to, že v případě dlouhodobé rekonvalescence ji můžete připustit hřebcem a nechat v klidovém režimu na pastvině. Během vynucené přestávky v ježdění tak alespoň získáte hříbátko a stane se z vás chovatel
Naopak hřebec vyžaduje dostatek zkušeností - v rukou laika se může stát nevychovaným až nebezpečným. Hřebce vám také neustájí v každé stáji - nemůže chodit di společného výběhu s klisnami, stáj tedy musí mít více výběhů. Někteří majitelé soukromých stájí hřebce zásadně odmítají, aby se vyhnuli práci navíc a větší zodpovědnosti.
S valachem je pořízení snadnější. Může chodit do výběhu s hřebci i klisnami, při práci se nerozptyluje.
Naopak hřebec vyžaduje dostatek zkušeností - v rukou laika se může stát nevychovaným až nebezpečným. Hřebce vám také neustájí v každé stáji - nemůže chodit di společného výběhu s klisnami, stáj tedy musí mít více výběhů. Někteří majitelé soukromých stájí hřebce zásadně odmítají, aby se vyhnuli práci navíc a větší zodpovědnosti.
S valachem je pořízení snadnější. Může chodit do výběhu s hřebci i klisnami, při práci se nerozptyluje.
Hříbě nebo starší kůň?
Začátečník by si měl rozhodně pořídit koně staršího a dobře přiježděného, který se stane jeho "učitelem". Takového koně lze koupit v jezdeckých oddílech, pozor ale na případné zlozvyky či zdravotní problémy. Příliš starý a "opotřebovaný" kůň vyžaduje větší péči, rostou náklady na jeho krmemí a veterináře. Pokud ale chcete koně jen na rekreační ježdění a odpočinek, i takový kůň vám může přinést spoustu radosti a vy mu na oplátku poskytnete důstojný a pěkný důchod.
Hříbě či mladý kůň patří už do rukou zkušenějšího. Představa, že byste si hříbátko vychovali od malička, je sice lákavá, ale bez zkušeností se dá napáchat spousta škod. Každá chyba ve výchově či výcviku se pak velmi těžce a dlouho odstraňuje, často je nutná rada odborníka. Kůň - začátečník a jezdec začátečník je velmi nevhodná kombinace. Jeden od druhého se nic nenaučí a rizika jsou neúměrně velká.
Hříbě či mladý kůň patří už do rukou zkušenějšího. Představa, že byste si hříbátko vychovali od malička, je sice lákavá, ale bez zkušeností se dá napáchat spousta škod. Každá chyba ve výchově či výcviku se pak velmi těžce a dlouho odstraňuje, často je nutná rada odborníka. Kůň - začátečník a jezdec začátečník je velmi nevhodná kombinace. Jeden od druhého se nic nenaučí a rizika jsou neúměrně velká.
Jak postupovat při koupi?
Zdánlivě nejjednodušší je koupě koně přes inzerát.Ale pozor - prodejce v něm často vypočítává vlastnosti, které zmíněný kůň vůbec nemá. Je proto třeba si pozorně všímat i sebemenších detailů a nenechat se doběhnout.
Jestliže máte dojem, že kůň popsaný v inzerátu by vám vyhovoval, spojte se s jeho majitelem. Pozorně se na koně vyptejte - když se prodejce vyhýbá odpovědi na některé otázky, je to podezřelé a s koněm může být něco v nepořádku. Pokud se vám kůň na základě bližších údajů, které jste se dozvěděli, pořád líbí a myslíte si, že by to mohl být ten pravý, domluvte si schůzku a jeďte se na něj podívat. Všímejte si sebemenších detailů, hlavní je však následující:
První dojem a vzhled:
První dojem je velmi důležitý, i když racionálně těžko vysvětlitelný. Může se stát, že si s koněm "padnete do oka" a všechno ostatní už pro vás nebude důležité. Ale když ne, nevadí, třeba si ho zamilujete až na pohled druhý nebo třetí. Vzhled zmiňuji proto, že koně, který se vám nelíbí, nemá cenu kupovat, a také proto, že stavba těla napoví, zda se kůň bude hodit pro vámi vybranou disciplínu.
Chody:
Nechte si koně předvést na ruce v kroku a klusu, nejlépe na tvrdém a rovném podkladu. Kůň by měl mít vyrovnaný, uvolněný krok, klusat by měl plynule a lehce.
Samozřejmě nesmí kulhat, Při pohybu poznáte leccos i z povahy - správný kůň bude klusat na lehce napnutém nebo volném vodítku vedle svého vodiče, nervózní (nebo někdy spíš nevychovaný) kůň se bude cpát dopředu a cukat vodítkem. Potom nechte koně pustit do výběhu a pozorujte jak se chová při pohybu navolno. Sledujte, jak cválá, jestli rád vyhazuje, jak reaguje na podněty z okolí. To vše by mělo být v souladu s vašimi představami. Pokud jste zdatnější jezdec a chcete temperamentnějšího koně, vybírejte takového, který bude po výběhu radostně pobíhat, občas si vyhodí a se zájmem vás bude sledovat. Pro ty, kteří si nejsou tak jistí a chtějí koně klidného až flegmatického, se hodí takový, který bude po výběhu pomalu přecházet nebo pospávat v rohu, nebude si všímat poletujících papírů ani štěkajících psů. Ale pozor - chování koně ve výběhu nemusí být úplně směrodatné, porovnejte ho s jeho chováním pod sedlem.
Přiježděnost:
Nechte si koně osedlat a projeďte se na něm. Všímejte si už na začátku, jak reaguje při sedlání, zda mu nevadí dotahování podbřišníku a jestli si nechá v klidu nasadit uzdečku. Pod sedlem koně vyzkoušejte ve všech chodech, pozorujte, jak reaguje na pobídky a na ostatní koně na jízdárně, zda není lekavý, jestli má chuť s vámi spolupracovat. Velmi důležitý je i váš pocit, jak se na koni cítíte a jak si vzájemně vyhovujete.
Povaha:
Zkuste si koně sami vyčistit. Zjistíte tak nejlépe, jak reaguje na přítomnost člověka, jestli je lechtivý, trhá se úvazku, zda je ochoten v klidu zvedat nohy, kouše nebo kope. Zeptejte se, jak se kůň chová při kování, přinakládání do přepravníku, jestli kope po ostatních koních, zda chodí pod sedlem i o samotě, jak se chová ve stádě a na spoustu dalších věcí které vás budou zajímat.
Zdravotní stav:
Zeptejte se majitele, jaká onemocnění kůň kdy prodělal, jestli byl zraněn a jaké to zanechalo následky, vyžádejte si veškeré veterinární zprávy, pokud si je majitel schovával. Některá vada či onemocnění nemusí být vůbec na první pohled vidět, je proto dobré nechat koně vyšetřit veterinářem.
Doklady o původu:
Jestliže je kůň má, prohlédněte si je a případně se jeďte podívat i na jeho rodiče. Také si zkontrolujte, kolik předchozích majitelů kůň již měl. Pokud jich bylo více, může s ním být něco v nepořádku.
Jestliže máte dojem, že kůň popsaný v inzerátu by vám vyhovoval, spojte se s jeho majitelem. Pozorně se na koně vyptejte - když se prodejce vyhýbá odpovědi na některé otázky, je to podezřelé a s koněm může být něco v nepořádku. Pokud se vám kůň na základě bližších údajů, které jste se dozvěděli, pořád líbí a myslíte si, že by to mohl být ten pravý, domluvte si schůzku a jeďte se na něj podívat. Všímejte si sebemenších detailů, hlavní je však následující:
První dojem a vzhled:
První dojem je velmi důležitý, i když racionálně těžko vysvětlitelný. Může se stát, že si s koněm "padnete do oka" a všechno ostatní už pro vás nebude důležité. Ale když ne, nevadí, třeba si ho zamilujete až na pohled druhý nebo třetí. Vzhled zmiňuji proto, že koně, který se vám nelíbí, nemá cenu kupovat, a také proto, že stavba těla napoví, zda se kůň bude hodit pro vámi vybranou disciplínu.
Chody:
Nechte si koně předvést na ruce v kroku a klusu, nejlépe na tvrdém a rovném podkladu. Kůň by měl mít vyrovnaný, uvolněný krok, klusat by měl plynule a lehce.
Samozřejmě nesmí kulhat, Při pohybu poznáte leccos i z povahy - správný kůň bude klusat na lehce napnutém nebo volném vodítku vedle svého vodiče, nervózní (nebo někdy spíš nevychovaný) kůň se bude cpát dopředu a cukat vodítkem. Potom nechte koně pustit do výběhu a pozorujte jak se chová při pohybu navolno. Sledujte, jak cválá, jestli rád vyhazuje, jak reaguje na podněty z okolí. To vše by mělo být v souladu s vašimi představami. Pokud jste zdatnější jezdec a chcete temperamentnějšího koně, vybírejte takového, který bude po výběhu radostně pobíhat, občas si vyhodí a se zájmem vás bude sledovat. Pro ty, kteří si nejsou tak jistí a chtějí koně klidného až flegmatického, se hodí takový, který bude po výběhu pomalu přecházet nebo pospávat v rohu, nebude si všímat poletujících papírů ani štěkajících psů. Ale pozor - chování koně ve výběhu nemusí být úplně směrodatné, porovnejte ho s jeho chováním pod sedlem.
Přiježděnost:
Nechte si koně osedlat a projeďte se na něm. Všímejte si už na začátku, jak reaguje při sedlání, zda mu nevadí dotahování podbřišníku a jestli si nechá v klidu nasadit uzdečku. Pod sedlem koně vyzkoušejte ve všech chodech, pozorujte, jak reaguje na pobídky a na ostatní koně na jízdárně, zda není lekavý, jestli má chuť s vámi spolupracovat. Velmi důležitý je i váš pocit, jak se na koni cítíte a jak si vzájemně vyhovujete.
Povaha:
Zkuste si koně sami vyčistit. Zjistíte tak nejlépe, jak reaguje na přítomnost člověka, jestli je lechtivý, trhá se úvazku, zda je ochoten v klidu zvedat nohy, kouše nebo kope. Zeptejte se, jak se kůň chová při kování, přinakládání do přepravníku, jestli kope po ostatních koních, zda chodí pod sedlem i o samotě, jak se chová ve stádě a na spoustu dalších věcí které vás budou zajímat.
Zdravotní stav:
Zeptejte se majitele, jaká onemocnění kůň kdy prodělal, jestli byl zraněn a jaké to zanechalo následky, vyžádejte si veškeré veterinární zprávy, pokud si je majitel schovával. Některá vada či onemocnění nemusí být vůbec na první pohled vidět, je proto dobré nechat koně vyšetřit veterinářem.
Doklady o původu:
Jestliže je kůň má, prohlédněte si je a případně se jeďte podívat i na jeho rodiče. Také si zkontrolujte, kolik předchozích majitelů kůň již měl. Pokud jich bylo více, může s ním být něco v nepořádku.
Koňský handlíř
Další možností je kupovat koně z prodejní stáje, čili od koňského handlíře. Musíte si přitom dávat asi stejný pozor jako když kupujete auto z bazaru. Můžete narazit na skvělého koně, který vám bude absolutně vyhovovat, stejně tak jako na nemocné či nezvladatelné zvíře, které vaše představy zklame. Nevýhodou je, že neznáte původního majitele, nemůžete se ho na nic zeptat a udělat si tak představu o tom, jaký asi kůň bude. Výhodou je naopak větší výběr, nemusíte jezdit přes půl republiky kvůli jednomu zvířeti.
Zkušenosti k nezaplacení!
Koně lze sehnat i přes zprostředkovatele. Je to většinou člověk, který pracuje s koňmi, pohybuje se mezi koňaři a ví, ve které stáji v širokém okolí jsou koně na prodej. Takový člověk je většinou zkušený koňař, a pokud je navíc seriózní, je k nezaplacení. Poradí vám a bude se snažit najít koně přesně pro vás.
Hodně častou a zřejmě nejlepší možností je koupě koně kterého znáte. Pokud na koupi nespěcháte a chcete nejdříve raději načerpat co nejvíce zkušeností, začněte docházet do nějakého jezdeckého oddílu či stáje. Jednak se seznámíte s mnoha zvířaty, z nichž každé je jiné, a jednak můžete potkat koně, kterého si zamilujete, strávíte s ním spoustu volného času, a když se ukáže, že je na prodej, rozhodnete se pro jeho koupi. V takovém případě již koně dobře znáte a nekupujete "zajíce v pytli".
V každém případě však s majitelem sepište kupní smlouvu, ve které bude jasně stanovena možnost odstoupení od smlouvy v případě, že z jakéhokoli důvodu nebudete s koněm spokojeni. Pokud má kůň průkaz původu, trvejte na jeho převzetí zároveň s koněm. Majitel může slibovat hory doly, ale je otázkou, zda svůj slib později také dodrží.
Nezapomeňte se zeptat, čím koně krmili, a po převozu krmnou dávku neměňte. K přechodu na váš způsob krmení by mělo docházet postupně.
Při koupi koně hraje velkou roli také štěstí. Za pomoci výše uvedených rad byste mu však měli být schopni alespoň trochu pomoci.
Hodně častou a zřejmě nejlepší možností je koupě koně kterého znáte. Pokud na koupi nespěcháte a chcete nejdříve raději načerpat co nejvíce zkušeností, začněte docházet do nějakého jezdeckého oddílu či stáje. Jednak se seznámíte s mnoha zvířaty, z nichž každé je jiné, a jednak můžete potkat koně, kterého si zamilujete, strávíte s ním spoustu volného času, a když se ukáže, že je na prodej, rozhodnete se pro jeho koupi. V takovém případě již koně dobře znáte a nekupujete "zajíce v pytli".
V každém případě však s majitelem sepište kupní smlouvu, ve které bude jasně stanovena možnost odstoupení od smlouvy v případě, že z jakéhokoli důvodu nebudete s koněm spokojeni. Pokud má kůň průkaz původu, trvejte na jeho převzetí zároveň s koněm. Majitel může slibovat hory doly, ale je otázkou, zda svůj slib později také dodrží.
Nezapomeňte se zeptat, čím koně krmili, a po převozu krmnou dávku neměňte. K přechodu na váš způsob krmení by mělo docházet postupně.
Při koupi koně hraje velkou roli také štěstí. Za pomoci výše uvedených rad byste mu však měli být schopni alespoň trochu pomoci.

Náhodou už máme 100 :-P