
Leden 2009
Moji milovaní koníci =D
12. ledna 2009 v 20:06 | Babu | koně a poníciAhoj,
slibovala jsem vám, že vám sem dám fotky mých oblíbených koníků. jmenujou se Johny, Bakur a Nero. Tady jsou nějaké fotky a údaje:
Nero
na tomhle koníčkovi jsem jezdila na dovolené, ale přesto se mi velmi zapsal do srdíčka. naučil mě plno věcí (jako např. jak se udržet v sedle když se kůň vzpíná) co Nero...??
barva: hnědák-ryzák s bílou hvězdou
výška: 178 cm
věk: 19 let
povaha: klidný, hodný koníček. Nesnáší mouchy, ale i přesto nejvíce miluje čerstvou travičku a svojí majitelku.
zajímavosti: seno žere jenom ze zavěšeného pytle, jinak ho odmítá jíst, protože zbožňuje vytahování se na ze síťky. Je lechtivý na břiše.
plemeno: holandský teplokrevník

Bakur
tenhle koníček je ustájený v Pejšově lhotě a majitelka je nějaká doktorka. je to ten nejkrásnější koníček, jakého jsem kdy viděla. Miluju fríse a jezdit na něm je pro mě zážitek na celý život. Až budu velká, také si nějakého frísáčka koupím.
barva: vraník
výška: 155 cm
věk: 7 let
povaha: Hodný koníček, vešák, občas chňape po jiných koních
zajímavosti: Nejhezčí koník co jsem kdy viděla (to je snad dost zajímavé ne...??)´, nwm, ale myslím si, že má mnohem radši majitelku stáje pejšova lhota než svojí majitelku (chňape po ní, jednou jí málem kopnul)
plemeno: fríský kůň
Johny
Můj nejnejnejnejmilovanější koníček...bydlí ve stáji pejšova lhota. byl se mnou od začátku mého ježdění na koních a naučil mě všemu důležitému. Už jem si toho spolu hodně užili co Johny..?? chtšla bych ti říct, že si můj nejmilovanější koníček a nikdy na tebe nezapomenu.
barva: hnědák s hvězdou a ponožkou na pravé zadní noze
výška: 159 cm
věk: 14 cm
povaha: hodný, trpělivý, ale také trochu lekavý
zajímavosti: nesmí mít stání vedle seníku, jinak je nervózní (moc rád papá), když je na jízdárně sám tak se táhne, ale když jsou tam alespoň dva koně tak by je nejradši všechny předběhl...(tím hůř pro mě =D), jinak ten nej koníček pod sluncem...
plemeno: Český teplokrevník

tak to jsou koníčci co se mi zapsali do srdíčka...
Písejte písejte komentíky a hlasujte co tu chcete
Co tu chcete..???
10. ledna 2009 v 19:22 | Babu | soutěžeCo tu chcete..?? Mě napadá, ale nwm, co se vám nejvíc líbí...
Hlasujte v anketce...
Mě napadlo: Soutěže
něco o koních
něco o mě
něco jinýho
taky mě napadlo, že bych mohla založit kllub, ale nevim, jestli nebudete psát, že se opičim po tom a po tom, že je to starý, že ke mě do klubu nikdo nepujde atd.
napísejte, jestli chcete klub nebo ne..
SB
10. ledna 2009 v 11:03 | Babu | SBAhoj, přidávám SB...kdybyste někdo měl zájem tak napísejte...
Moje SB:
Hafling
9. ledna 2009 v 20:07 | Babu | Plemena koníHafling
Haflingové jsou vždy ryzáci nebo isabely s bohatou hřívou a ocasem jako len. Hříva bývá skoro bílá. Jiné zbarvení není povoleno. Běžně se vskytují bílé znaky na hlavě a na nohách (nesmí být ostře ohraničené, musí volně přecházet). Nejčastěji se objevuje hvězda a nosní pruh a na nohách bílá spěnka. Hříva se nikdy nestříhá, velmi často se zaplétá do copánků stejně jako ohon, aby zvlněné žíně zdůrazňovaly mohutnost a barevnost hřívy. Při slavnostních příležitostech, a ty si Tyrolané nenechají ujít, se do hřív a ocasů zaplétají stuhy.
Výška v kohoutku je u hřebců 142 - 150 cm (dříve 135 - 142 cm), u klisen 138 - 150 cm (dříve 136 - 140 cm). Váha se pohybuje mezi 420 a 490 kg. Nohy jsou svalnaté, ale ne těžké, holeně krátké a kopyta pevná, tvrdá. Velké oči a široce otevřené velké nozdry dodávají haflingovi živý vhled. Uši jsou malé. Hrudník je hluboká a plec dobře utvářená, chody prostorné a vydatné. Haflingův hřbet bývá často delší, a tak se hodí i na soumara. Hafling je velmi dlouhověký, někteří koně se k práci využívají ještě ve 40 letech života! Pracovat začínají ve věku 4 let.

Pohyb haflinga je neobyčejně volný a hlavně se uplatňuje jeho dlouhý krok. V hůře schůdném terénu na strmých horských svazích je bez konkurence. V kroku je jistý, s výraznými chody arabských předků. Major hrabě Huyn, významný tvůrce historie tyrolského ponyho, psal již před sto lety: "Hafling je velmi ochotný a pracovitý, aniž by si nechal zabraňovat jezdcem či honcem při svozu nákladu ve volbě nejvýhodnější cesty a správně voleného odpočinku."

Hafling je velmi učenlivý a nenáračný, spokojí se se skromnou pastvou a minimální péči a přitom dokáže konat těžkou práci v obtížných horských podmínkách.
Hafling je skromný, vystačí si s minimální pastvou. Vyžaduje poměrně málo jádra, či tzv. koncentrátu. Pokud mohou koně na pastvu a nemají žádnou pracovní zátěž, stačí jim 7 - 8 kg sena a 1 kg koncentrátu denně. Koncentráty, jako oves nebo ječnem, jsou energeticky bohatá krmiva, která ve správném poměru s objemovými krmivy umožňují koním vykonávat požadovanou práci. Březí klisna vyžaduje více jádra.
Hafling je skromný, vystačí si s minimální pastvou. Vyžaduje poměrně málo jádra, či tzv. koncentrátu. Pokud mohou koně na pastvu a nemají žádnou pracovní zátěž, stačí jim 7 - 8 kg sena a 1 kg koncentrátu denně. Koncentráty, jako oves nebo ječnem, jsou energeticky bohatá krmiva, která ve správném poměru s objemovými krmivy umožňují koním vykonávat požadovanou práci. Březí klisna vyžaduje více jádra.

Hříbata se odchovávají na alpských pastvinách - tzv. alpung. Tráví zde průměrně 150 dnů z roku. To je o třetinu delší období než jsou alpské louky "prostřené". Na jaře a na podzim si koně musí v extrémních klimatických podmínkách vyhledávat potravu. I klisny se pouští již za několik dnů po ohřebení na pastvu. Tato praxe, která se praktikuje po mnoha desetiletí, pomáhá k posílení mimořádné otužilosti a houževnatosti haflinga. Přírodní odchov je více hodnocen než ojedinělé sportovní výkony, jak tomu bývá u mnoha jiných plemen.

Velikost stáje pro chov haflinga lze snadno odvodit. Box musí být dostatečně velký, aby si pony mohl pohodlně lehnout a zase vstát a taky se mohl válet. Je potřeba mít na mysli, že kůň vážící okolo 400 kg spotřebuje zhruba 50 m3 vzduchu za hodinu. Je-li stáj vysoká 3 metry, musí mít box minimální rozměry 2 x 3 metry, to je ale minimum. Pro haflinga nesmí být teplota ve stáji moc vysoká, prostředí zatuchlé a vlhké, ale spíš suché a studené. Otto Schweisgut doporučuje ve své knize "Haflingové" při částečně volném ustájení teplotu 8°C - 10°C, jinak 10°C a maximálně 15°C. Při denním čištění kopyt se má použít výhradně vhodný tuk, korektury kopyt by se měly provádět každých 6 - 10 týdnů. U koní trávících celé léto na pastvinách starosti podkováře prakticky mizí.
Hafling spotřebuje 20 - 60 litrů vody denně, záleží na tom, zda se pouze pase, nebo pracuje. Také březí klisna, nebo klisna s hříbětem bude potřebovat větší množství vody.
Hafling spotřebuje 20 - 60 litrů vody denně, záleží na tom, zda se pouze pase, nebo pracuje. Také březí klisna, nebo klisna s hříbětem bude potřebovat větší množství vody.

Hafling je univerzální kůň - používá se ke všem druhům zemědělských prací, při přibližování dřeva z lesů, jako soumar, kočárový a jezdecký pony. Je ideálním a spolehlivým partnerem při projížďkách ve volném čase. Při voltiži je výhodou jeho prostorný, vydatný chod. Jistý krok dává jistotu i cvičícím. Ve vrcholovém sportu se hafling uplatní ve vozatajských soutěžích, v ostatních nelze očekávat špičkové světové výkony.

Hafling si získává mnoho příznivců po celém světě. Chová se ve Velké Británii, a to v hřebčíně (založeném vévodkyní z Devonshiru) v Chatsworthu v Derbyshiru. Skupina haflingů byla vyvezena též do Indie, kde v armádních hřebčínech sloužili k chovu soumarů pro horské oblasti Kašmíru a Džammú. Nedokázali se však přizpůsobit horku. Haflingové se chovají i v USA, nebo například v Japonsku, Himalájích, v Jihoafrické Republice či v Austrálii. Ve spolku chovatelů je prozatím zapsáno 31 zemí.
Vyhodnocení soutěže
7. ledna 2009 v 19:34 | Babu | soutěžeAhoj, takže je tu vyhodnocení soutěže...Bphužel nebyl žádný znalec černých koní, teda krom mě...=D
Správné odpovědi:
a) Anglický plnokrevník

b) Arab

c) Český teplokrevník

d)Datelský pony

e) Fríský kůň

f) Shetlandský pony

g)Starokladrubský vraník

h) Menorský kůň

Tak, to jsou správné odpovědi...
Diplomky...:



Líbí...???
Soutěž 2-poznej Fríse
4. ledna 2009 v 17:23 | Babu | soutěžeTakže, vaším úkolem bude poznat Fríského koně...
Tady máte možnosti:
a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)
Tak, máte z čeho vybírat...Ještě je tu jedna malá soutěž o zvláštní titul- Znalec černých koní
To je jen pro ty co chtějí...Takže, spočívá to v tom, že kromě Fríze, pojmenujete ještě ostatní koně, ale musíte mít alespoň 7 z 8 dobře...
Takže písejte odpovědi do komentíků ju...??? Písejte, písejte...
soutěž 2
3. ledna 2009 v 19:28 | Babu | soutěžeAhoj, tak jsem vymyslela druhou soutěž. Bude samozřejmě o koních.
Odměna-diplomek
Složitá-pro nekoňaře dost
Písejte komentíky..!!! Jak mám potom vědět, jak se vám tady líbí...??? Takže písáme písáme komentíky ju..?! =oD
Starý kůň
3. ledna 2009 v 13:51 | Babu | koně a poníciKONTROLA ZUBŮ
Nechávjte pravidělně kontrolovat zuby; starší koně, kteří mají problémy se zuby, se sice pasou, ale pak zase malá klubka trávy vyplivávají. Pokud má koňský senior už jen málo zubů, je třeba mu zvlhčovat seno a jaderné krmivo mu podávat jako kaši. Staří koně někdy bohužel kvůli tomu dostávají koliky.
RANNÍ PRÁCE
Přeložte námahu během teplých letních měsíců na ráno. Krevní oběh starých koní může při vysokých teplotách rychleji zkolabovat. Proto byste také staršího koně neměli zbytečně vystavovat polednímu slunci.
KLIDNÉ VYJÍŽĎKY
Při vyjížďkách dbejte na to, aby i ostatní jezdci byli ohleduplní. Klidné krátké vyjížďky prodlužují vašemu koni život. I když se venku rozhýbe a snaží se držet krok s ostatními, dělá to často jen proto, aby neztratil spojení. To by v přirodě znamenalo smrt.
SLOŽENÍ STÁDA
Dbejte na to, aby složení stáda na pastvě bylo přizpůsobeno stáří koně. To znamená, že by v něm neměli být mladí divocí koně, kteří by ho plašili. Dbejte i na to, aby ho skupina neutlačovala. Ideálním řešením je stejně starý partner.
Kupujeme koně
2. ledna 2009 v 18:52 | Babu | koně a poníciNa začátek podotýkám, že tento článek se týká koupě koně pro radost, rekreační ježdění nebo nižší soutěže. Pokud by si vybíral koně profesionální jezdec nebo dostihová stáj, jejich kritéria by se jistě v mnoha bodech lišila a největší důraz by byl kladen na výkonnost.
Na samém začátku , a to ještě před tím, než začneme obvolávat stáje a chovatel, se musíme rozhodnout, jakého koně vlastně chceme. Opět zvážíme tři nezbytná kritéria:
1) kolik peněz můžeme vydat
2) co chceme s koněm dělat
3) jaké máme znalosti a zkušenosti
Sehnat nějakého koně je snadné, ale opatřit si takového, se kterým si vzájemně budeme sympatičtí, to už chce výdrž a trpělivost. Ten pravý se musí hledat.
Na samém začátku , a to ještě před tím, než začneme obvolávat stáje a chovatel, se musíme rozhodnout, jakého koně vlastně chceme. Opět zvážíme tři nezbytná kritéria:
1) kolik peněz můžeme vydat
2) co chceme s koněm dělat
3) jaké máme znalosti a zkušenosti
Sehnat nějakého koně je snadné, ale opatřit si takového, se kterým si vzájemně budeme sympatičtí, to už chce výdrž a trpělivost. Ten pravý se musí hledat.
Není kůň jako kůň!
Na světě jsou desítky koňských plemen. Každé je vyšlechtěno proto, aby co nejlépe vykonávalo svěřenou práci a aby se co nejlépe přizpůsobilo daným životním podmínkám. Proto neí dobré pokukovat po dostihovém plemeni, máme-li rádi pomalou a klidnou jízdu, nebo si pořizovat chladnokrevníka, když si přejeme rychlého a obratného koníka. Logicky teda vybíráme koně podle toho, jakému sportu či disciplíně se s ním chceme věnovat.
Hřebec, valach nebo klisna?
Tady je rozhodování docela jednoduché. Chcete-li odchovávat hříbata, pořiďte si klisnu. Její výhodou je i to, že v případě dlouhodobé rekonvalescence ji můžete připustit hřebcem a nechat v klidovém režimu na pastvině. Během vynucené přestávky v ježdění tak alespoň získáte hříbátko a stane se z vás chovatel
Naopak hřebec vyžaduje dostatek zkušeností - v rukou laika se může stát nevychovaným až nebezpečným. Hřebce vám také neustájí v každé stáji - nemůže chodit di společného výběhu s klisnami, stáj tedy musí mít více výběhů. Někteří majitelé soukromých stájí hřebce zásadně odmítají, aby se vyhnuli práci navíc a větší zodpovědnosti.
S valachem je pořízení snadnější. Může chodit do výběhu s hřebci i klisnami, při práci se nerozptyluje.
Naopak hřebec vyžaduje dostatek zkušeností - v rukou laika se může stát nevychovaným až nebezpečným. Hřebce vám také neustájí v každé stáji - nemůže chodit di společného výběhu s klisnami, stáj tedy musí mít více výběhů. Někteří majitelé soukromých stájí hřebce zásadně odmítají, aby se vyhnuli práci navíc a větší zodpovědnosti.
S valachem je pořízení snadnější. Může chodit do výběhu s hřebci i klisnami, při práci se nerozptyluje.
Hříbě nebo starší kůň?
Začátečník by si měl rozhodně pořídit koně staršího a dobře přiježděného, který se stane jeho "učitelem". Takového koně lze koupit v jezdeckých oddílech, pozor ale na případné zlozvyky či zdravotní problémy. Příliš starý a "opotřebovaný" kůň vyžaduje větší péči, rostou náklady na jeho krmemí a veterináře. Pokud ale chcete koně jen na rekreační ježdění a odpočinek, i takový kůň vám může přinést spoustu radosti a vy mu na oplátku poskytnete důstojný a pěkný důchod.
Hříbě či mladý kůň patří už do rukou zkušenějšího. Představa, že byste si hříbátko vychovali od malička, je sice lákavá, ale bez zkušeností se dá napáchat spousta škod. Každá chyba ve výchově či výcviku se pak velmi těžce a dlouho odstraňuje, často je nutná rada odborníka. Kůň - začátečník a jezdec začátečník je velmi nevhodná kombinace. Jeden od druhého se nic nenaučí a rizika jsou neúměrně velká.
Hříbě či mladý kůň patří už do rukou zkušenějšího. Představa, že byste si hříbátko vychovali od malička, je sice lákavá, ale bez zkušeností se dá napáchat spousta škod. Každá chyba ve výchově či výcviku se pak velmi těžce a dlouho odstraňuje, často je nutná rada odborníka. Kůň - začátečník a jezdec začátečník je velmi nevhodná kombinace. Jeden od druhého se nic nenaučí a rizika jsou neúměrně velká.
Jak postupovat při koupi?
Zdánlivě nejjednodušší je koupě koně přes inzerát.Ale pozor - prodejce v něm často vypočítává vlastnosti, které zmíněný kůň vůbec nemá. Je proto třeba si pozorně všímat i sebemenších detailů a nenechat se doběhnout.
Jestliže máte dojem, že kůň popsaný v inzerátu by vám vyhovoval, spojte se s jeho majitelem. Pozorně se na koně vyptejte - když se prodejce vyhýbá odpovědi na některé otázky, je to podezřelé a s koněm může být něco v nepořádku. Pokud se vám kůň na základě bližších údajů, které jste se dozvěděli, pořád líbí a myslíte si, že by to mohl být ten pravý, domluvte si schůzku a jeďte se na něj podívat. Všímejte si sebemenších detailů, hlavní je však následující:
První dojem a vzhled:
První dojem je velmi důležitý, i když racionálně těžko vysvětlitelný. Může se stát, že si s koněm "padnete do oka" a všechno ostatní už pro vás nebude důležité. Ale když ne, nevadí, třeba si ho zamilujete až na pohled druhý nebo třetí. Vzhled zmiňuji proto, že koně, který se vám nelíbí, nemá cenu kupovat, a také proto, že stavba těla napoví, zda se kůň bude hodit pro vámi vybranou disciplínu.
Chody:
Nechte si koně předvést na ruce v kroku a klusu, nejlépe na tvrdém a rovném podkladu. Kůň by měl mít vyrovnaný, uvolněný krok, klusat by měl plynule a lehce.
Samozřejmě nesmí kulhat, Při pohybu poznáte leccos i z povahy - správný kůň bude klusat na lehce napnutém nebo volném vodítku vedle svého vodiče, nervózní (nebo někdy spíš nevychovaný) kůň se bude cpát dopředu a cukat vodítkem. Potom nechte koně pustit do výběhu a pozorujte jak se chová při pohybu navolno. Sledujte, jak cválá, jestli rád vyhazuje, jak reaguje na podněty z okolí. To vše by mělo být v souladu s vašimi představami. Pokud jste zdatnější jezdec a chcete temperamentnějšího koně, vybírejte takového, který bude po výběhu radostně pobíhat, občas si vyhodí a se zájmem vás bude sledovat. Pro ty, kteří si nejsou tak jistí a chtějí koně klidného až flegmatického, se hodí takový, který bude po výběhu pomalu přecházet nebo pospávat v rohu, nebude si všímat poletujících papírů ani štěkajících psů. Ale pozor - chování koně ve výběhu nemusí být úplně směrodatné, porovnejte ho s jeho chováním pod sedlem.
Přiježděnost:
Nechte si koně osedlat a projeďte se na něm. Všímejte si už na začátku, jak reaguje při sedlání, zda mu nevadí dotahování podbřišníku a jestli si nechá v klidu nasadit uzdečku. Pod sedlem koně vyzkoušejte ve všech chodech, pozorujte, jak reaguje na pobídky a na ostatní koně na jízdárně, zda není lekavý, jestli má chuť s vámi spolupracovat. Velmi důležitý je i váš pocit, jak se na koni cítíte a jak si vzájemně vyhovujete.
Povaha:
Zkuste si koně sami vyčistit. Zjistíte tak nejlépe, jak reaguje na přítomnost člověka, jestli je lechtivý, trhá se úvazku, zda je ochoten v klidu zvedat nohy, kouše nebo kope. Zeptejte se, jak se kůň chová při kování, přinakládání do přepravníku, jestli kope po ostatních koních, zda chodí pod sedlem i o samotě, jak se chová ve stádě a na spoustu dalších věcí které vás budou zajímat.
Zdravotní stav:
Zeptejte se majitele, jaká onemocnění kůň kdy prodělal, jestli byl zraněn a jaké to zanechalo následky, vyžádejte si veškeré veterinární zprávy, pokud si je majitel schovával. Některá vada či onemocnění nemusí být vůbec na první pohled vidět, je proto dobré nechat koně vyšetřit veterinářem.
Doklady o původu:
Jestliže je kůň má, prohlédněte si je a případně se jeďte podívat i na jeho rodiče. Také si zkontrolujte, kolik předchozích majitelů kůň již měl. Pokud jich bylo více, může s ním být něco v nepořádku.
Jestliže máte dojem, že kůň popsaný v inzerátu by vám vyhovoval, spojte se s jeho majitelem. Pozorně se na koně vyptejte - když se prodejce vyhýbá odpovědi na některé otázky, je to podezřelé a s koněm může být něco v nepořádku. Pokud se vám kůň na základě bližších údajů, které jste se dozvěděli, pořád líbí a myslíte si, že by to mohl být ten pravý, domluvte si schůzku a jeďte se na něj podívat. Všímejte si sebemenších detailů, hlavní je však následující:
První dojem a vzhled:
První dojem je velmi důležitý, i když racionálně těžko vysvětlitelný. Může se stát, že si s koněm "padnete do oka" a všechno ostatní už pro vás nebude důležité. Ale když ne, nevadí, třeba si ho zamilujete až na pohled druhý nebo třetí. Vzhled zmiňuji proto, že koně, který se vám nelíbí, nemá cenu kupovat, a také proto, že stavba těla napoví, zda se kůň bude hodit pro vámi vybranou disciplínu.
Chody:
Nechte si koně předvést na ruce v kroku a klusu, nejlépe na tvrdém a rovném podkladu. Kůň by měl mít vyrovnaný, uvolněný krok, klusat by měl plynule a lehce.
Samozřejmě nesmí kulhat, Při pohybu poznáte leccos i z povahy - správný kůň bude klusat na lehce napnutém nebo volném vodítku vedle svého vodiče, nervózní (nebo někdy spíš nevychovaný) kůň se bude cpát dopředu a cukat vodítkem. Potom nechte koně pustit do výběhu a pozorujte jak se chová při pohybu navolno. Sledujte, jak cválá, jestli rád vyhazuje, jak reaguje na podněty z okolí. To vše by mělo být v souladu s vašimi představami. Pokud jste zdatnější jezdec a chcete temperamentnějšího koně, vybírejte takového, který bude po výběhu radostně pobíhat, občas si vyhodí a se zájmem vás bude sledovat. Pro ty, kteří si nejsou tak jistí a chtějí koně klidného až flegmatického, se hodí takový, který bude po výběhu pomalu přecházet nebo pospávat v rohu, nebude si všímat poletujících papírů ani štěkajících psů. Ale pozor - chování koně ve výběhu nemusí být úplně směrodatné, porovnejte ho s jeho chováním pod sedlem.
Přiježděnost:
Nechte si koně osedlat a projeďte se na něm. Všímejte si už na začátku, jak reaguje při sedlání, zda mu nevadí dotahování podbřišníku a jestli si nechá v klidu nasadit uzdečku. Pod sedlem koně vyzkoušejte ve všech chodech, pozorujte, jak reaguje na pobídky a na ostatní koně na jízdárně, zda není lekavý, jestli má chuť s vámi spolupracovat. Velmi důležitý je i váš pocit, jak se na koni cítíte a jak si vzájemně vyhovujete.
Povaha:
Zkuste si koně sami vyčistit. Zjistíte tak nejlépe, jak reaguje na přítomnost člověka, jestli je lechtivý, trhá se úvazku, zda je ochoten v klidu zvedat nohy, kouše nebo kope. Zeptejte se, jak se kůň chová při kování, přinakládání do přepravníku, jestli kope po ostatních koních, zda chodí pod sedlem i o samotě, jak se chová ve stádě a na spoustu dalších věcí které vás budou zajímat.
Zdravotní stav:
Zeptejte se majitele, jaká onemocnění kůň kdy prodělal, jestli byl zraněn a jaké to zanechalo následky, vyžádejte si veškeré veterinární zprávy, pokud si je majitel schovával. Některá vada či onemocnění nemusí být vůbec na první pohled vidět, je proto dobré nechat koně vyšetřit veterinářem.
Doklady o původu:
Jestliže je kůň má, prohlédněte si je a případně se jeďte podívat i na jeho rodiče. Také si zkontrolujte, kolik předchozích majitelů kůň již měl. Pokud jich bylo více, může s ním být něco v nepořádku.
Koňský handlíř
Další možností je kupovat koně z prodejní stáje, čili od koňského handlíře. Musíte si přitom dávat asi stejný pozor jako když kupujete auto z bazaru. Můžete narazit na skvělého koně, který vám bude absolutně vyhovovat, stejně tak jako na nemocné či nezvladatelné zvíře, které vaše představy zklame. Nevýhodou je, že neznáte původního majitele, nemůžete se ho na nic zeptat a udělat si tak představu o tom, jaký asi kůň bude. Výhodou je naopak větší výběr, nemusíte jezdit přes půl republiky kvůli jednomu zvířeti.
Zkušenosti k nezaplacení!
Koně lze sehnat i přes zprostředkovatele. Je to většinou člověk, který pracuje s koňmi, pohybuje se mezi koňaři a ví, ve které stáji v širokém okolí jsou koně na prodej. Takový člověk je většinou zkušený koňař, a pokud je navíc seriózní, je k nezaplacení. Poradí vám a bude se snažit najít koně přesně pro vás.
Hodně častou a zřejmě nejlepší možností je koupě koně kterého znáte. Pokud na koupi nespěcháte a chcete nejdříve raději načerpat co nejvíce zkušeností, začněte docházet do nějakého jezdeckého oddílu či stáje. Jednak se seznámíte s mnoha zvířaty, z nichž každé je jiné, a jednak můžete potkat koně, kterého si zamilujete, strávíte s ním spoustu volného času, a když se ukáže, že je na prodej, rozhodnete se pro jeho koupi. V takovém případě již koně dobře znáte a nekupujete "zajíce v pytli".
V každém případě však s majitelem sepište kupní smlouvu, ve které bude jasně stanovena možnost odstoupení od smlouvy v případě, že z jakéhokoli důvodu nebudete s koněm spokojeni. Pokud má kůň průkaz původu, trvejte na jeho převzetí zároveň s koněm. Majitel může slibovat hory doly, ale je otázkou, zda svůj slib později také dodrží.
Nezapomeňte se zeptat, čím koně krmili, a po převozu krmnou dávku neměňte. K přechodu na váš způsob krmení by mělo docházet postupně.
Při koupi koně hraje velkou roli také štěstí. Za pomoci výše uvedených rad byste mu však měli být schopni alespoň trochu pomoci.
Hodně častou a zřejmě nejlepší možností je koupě koně kterého znáte. Pokud na koupi nespěcháte a chcete nejdříve raději načerpat co nejvíce zkušeností, začněte docházet do nějakého jezdeckého oddílu či stáje. Jednak se seznámíte s mnoha zvířaty, z nichž každé je jiné, a jednak můžete potkat koně, kterého si zamilujete, strávíte s ním spoustu volného času, a když se ukáže, že je na prodej, rozhodnete se pro jeho koupi. V takovém případě již koně dobře znáte a nekupujete "zajíce v pytli".
V každém případě však s majitelem sepište kupní smlouvu, ve které bude jasně stanovena možnost odstoupení od smlouvy v případě, že z jakéhokoli důvodu nebudete s koněm spokojeni. Pokud má kůň průkaz původu, trvejte na jeho převzetí zároveň s koněm. Majitel může slibovat hory doly, ale je otázkou, zda svůj slib později také dodrží.
Nezapomeňte se zeptat, čím koně krmili, a po převozu krmnou dávku neměňte. K přechodu na váš způsob krmení by mělo docházet postupně.
Při koupi koně hraje velkou roli také štěstí. Za pomoci výše uvedených rad byste mu však měli být schopni alespoň trochu pomoci.
ohňostroj...
2. ledna 2009 v 15:04 | BabuTak tady jsou slibované fotky našeho ohňostroje...
na vesnici to ujde...=D





Tak to stačí...mám ještě hosně fotek, ale to pro ukázku stačí.
Jinak se můžete těšit na fotky mého oblíbeného koníka a oblíbené stáje a na koníka na kterém jsem jezdila na dovolené, ale to až zítra

