close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Listopad 2008

Citáty o koních.....

29. listopadu 2008 v 13:46 | Babu |  koně a poníci
Kůň je nejupřímnější tvor na zemi - dělá-li něco špatně, je to pravděpodobně proto, že jste mu to poručili.

Nejtěžší dostih nevyhrávají nohy koně, nýbrž jeho srdce.

Je mnoho báječných míst na světě, ale jedno z nejoblíbenějších je na koňském hřbetě.

Kůň bez jezdce je stále koněm, ale jezdec bez koně je jen člověkem.

Hoďte své srdce přes překážku a váš kůň ho bude následovat.

Nejtěžší věc, kterou lze na koni dělat, je nedělat absolutně nic.

Miluješ-li koně, je to doživotně. Je to nemoc, na kterou není žádný lék.
Nedívejte se při jízdě na svého koně...ty uši mu skutečně neupadnou.

Váš kůň může být pouze tak dobrý, jak jste sami.

Koně nezajímá, jak moc toho víte, dokud nezjistí, jak moc vám na něm záleží.


//<![CDATA[ sklikBanner({ codeId: 51, formatId: 43, url: new String(window.location.href), cborder: '3366ff', cbackground: '000000', ctitle: 'cc0000', ctext: '3366ff', curl: 'cc0000', simg: 0 }); //]]>
/* <![CDATA[ */ var bbs=screen,bbn=navigator,bbh;bbh='&ubl='+bbn.browserLanguage+'&ucc='+bbn.cpuClass+'&ucd='+bbs.colorDepth+'&uce='+bbn.cookieEnabled+'&udx='+bbs.deviceXDPI+'&udy='+bbs.deviceYDPI+'&usl='+bbn.systemLanguage+'&uje='+bbn.javaEnabled()+'&uah='+bbs.availHeight+'&uaw='+bbs.availWidth+'&ubd='+bbs.bufferDepth+'&uhe='+bbs.height+'&ulx='+bbs.logicalXDPI+'&uly='+bbs.logicalYDPI+'&use='+bbs.fontSmoothingEnabled+'&uto='+(new Date()).getTimezoneOffset()+'&uti='+(new Date()).getTime()+'&uui='+bbs.updateInterval+'&uul='+bbn.userLanguage+'&uwi='+bbs.width; if(typeof(bburlparam)=='string') { bbh+='&'+bburlparam; } if(typeof(bbkeywords)=='string') { bbh+='&keywords='+escape(bbkeywords); } document.write("<scr"+"ipt language='JavaScript' charset='windows-1250' type='text/javascript' src='http://go.cz.bbelements.com/please/showit/2444/15/3/7/?typkodu=js"+bbh+"&alttext=0&border=0&bust="+Math.random()+"&target=_blank'><"+"\/scr"+"ipt>"); /* ]]> */

Achaltekin

22. listopadu 2008 v 13:15 | Babu |  Plemena koní
PŮVOD: Rusko, Turkmenistán, Kazachstán, Uzbekistán

HŮLKOVÁ VÝŠKA: Mazi 1.45 a 1.57 m

ZBARVENÍ: Barva tohoto krásného zvířete je doslova zářící. Nejčastěji se vzskztuje plavé zbarvení s kovově zlatým či stříbrným nádechem. Bělouši či světlí hnědáci jsou vzácní. Bílé odznakz jsou možné.

CHARAKTER: Achaltekinci nejsou povahově právě nejjednodušší: bývají tvrdohlaví a velmi temperametní.

EXTERIÉR: Hlava je jemná, delší, s rovným profilem. Oči jsou velké a plné výrazu. Nozdry jsou široké a citlivé, uši jsou delší. Postava působí lehce a štíhle, koutek je výrazný. Křížová kost bývá vystouplá, ocas nízko nesený. Končetiny jsou dlouhé, suché a odolné. Srst je velmi jemná a řídká, někdy chybí hříva a kštice
.
MOŽNOSTI VYUŽITÍ: Achaltekinec je typickým poutním koněm, který je známí svou extrémní odolností a vytrvalstí. Dnes se požívá také v dostihovém sportu.

CHODY: Pohyb tohoto graciézního zvířete je plochý, uvolněný, prostorný a elastický ve všech chodech.

ZAJÍMAVOSTI: Achaltekinec je schopen překonat obrovské vzdálenosti bez krmení a téměř bez vody. Tradičně se tito koně chrání sedmi plstěnými přehozy a krmí se dietní potravou s vysokým obsahem bílkovin. Deky se snímají puze během dostihů a během několika minut před západem slunce.

Andaluský kůń

21. listopadu 2008 v 19:51 | Babu |  Plemena koní
Původ: Španělsko: provincie Cádiz, Sevilla, Medina Sidonia. Hřebčín: Jerez de la Frontera.

Hůlková výška: Mezi 1,55 až 1,61 m.

Charakteristika: Andalusan je poctivý, hrdý, inteligentní s ohnivým temperamentem. Je pracovitý a velmi učenlivý.

Exteriér: Výpadá velmi elegantně a je to atraktivní kůň. Hlava delší a často mívá lehký klabonos. veliké oči jsou plné výrazu. Další nápadné osvalení. Kohoutek je nízký a kulatý jako záď. Ohon bývá nízko nasazený. končetiny jsou silné s kratší holení a spěnku. Žíně ocasu i hřívy jsou hedvábně jemné.

Možnosti využití: Andalusan je lehčí jezdecký kůň á výborný drezůrní kůň. S příměsí krve anglického plnokrevníka nebo angloaraba je to také dobrý skokan. Populární je jako cirkusový kůň.

Chody: pohyb je velmi vznosný, chody jsou málo prostorné, ale pravidelné s vysokou akcí.

Zajímavosti: Nedorozumění týkající sevzniku plemene spočívá v přesvědčení, že předkem andalusana bylo arabské plemeno. Španělsko je možná právě místo, kde v době ledové koně zcela nevymřeli. je možné zde nalézt kresby koní na skalních stěnách, které zde tvořil člověk v období neolitu. dávný předek andalusana by měl být sorraia pony - plemeno, které stále existuje. Toto plemeno již po staletí používají pro práci obyvatelé horských oblastí Portugalska a díky tomu nikdy nevymřelo. od 15. století se chovu andalusana věnovali zejména kartuziánští mniši. Tito mniši vyšlechtili lehčí typ koně, který nese jméno andaluský kartuzián. U koně tohoto koně rozlišujeme tedy dva typy. Původní barokní typ je mohutnější s hrubšími končetinami, než jaké má většina jiných jezdeckých plemen. Druhý typ - kartuziánský - má lehčí stavbu těla.

Angloarabský kůň

19. listopadu 2008 v 10:00 | Babu |  Plemena koní
Původ: Anglie, Francie, Polsko, Sardínie, Španělsko,. Dle místa chovu rozlišujeme anglického, francouzského, polského ajiného angloaraba. Angloarab je vždy kříženec anglického plnokrevníka a arabského koně.

Hůlková výška: Okolo 1,60 m.

Zbarvení: Barva může být různá; nejčastěji je to ryzá a světlý nebo tmavý hnědák.

Charakteristika: Angloarab má vznětlivou povahu, je odvážný, energický, inteligentní a spolehlivý.

Exteriér: Angloarab má ušlechtilou hlavu, pevné tělo, široký hrudník, kratší silný hřbet, osvalenou záď. Krk je delší a klenutý, oši výrazné. Ocas bývá vysoko nasazený, končetiny josu delší a jemné.

Možnosti využití: Angloarab je vhodný pro drezůru a je to váborný skokan.

Chody: Angloarab má prostorné chody, lehký cval a nadání pro skok. Celkový pohyb je lehký a plochý.

Zajímavosti: Toto plemeno vzniklo křížením arabského a anglického plnokrevníka zároveň na mnoha místech v Evropě. Angloarabové musí mít minimálně 25% krve arabského koně. Díky jejich temperamentu jsou vhodnější pro zkušené jezdce.

vybavení

18. listopadu 2008 v 16:52 | Babu |  koně a poníci
  • Vybavení + cena

Tady je základní vybavení a taky průměrná cena....ceny jsou vždy plus mínus...

Pro koně
  • sedlo 5000 Kč
  • uzdečka 900 Kč
  • otěže 450 Kč
  • ohlávka 300 Kč
  • vodítko 150 Kč
  • udidlo 250 Kč
  • lonž 200 Kč
  • třmeny 300 Kč
  • třmenové řemeny 600 Kč
  • podbřišník 500 Kč
  • podložka pod sedlo 450 Kč
  • deka 1000 Kč
  • chrániče 600 Kč
  • kartáč 150 Kč
  • hříbílko 100Kč
  • kopytní háček 50 Kč
CELKEM: 11 000 Kč


Pro jezdce

  • přilba 1000 Kč
  • boty 3000Kč
  • chapsy 700 Kč
  • rajtky 800 Kč
  • vesta 1500 Kč
  • sako 1400 Kč
  • košile 700 Kč
  • rukavice 250 Kč
CELKEM: 9 350 Kč

Appaloosa

18. listopadu 2008 v 10:00 | Babu
Původ: Plemeno vzniklo na severu spojených států. Dnes se appaloosa chová v západních státech USA a Kanady, zejména ve státě Alberta, kde je chovají indiáni kmene Cree.

Hůlková výška: 1,45 až 1,55 m

Zbarvení: Appaloosa má různá zbarvení dělíme je na:
Leopard- bílá kůže s tmavými skvrnami rozesetými po celém těle
Few-sport: celý bílý s pouze několika tmavými skvrnami
Snowflake: tmavá kůže se světlými skvrnami po celém těle
Blanket: tmavý kůň s bílým pláštěm na zádi se skvrnami nebo bez skvrn
Roan: prokvetlý s pláštěm nebo bez pláště na zádi

Charakteristika: Appaloosy jsou neobyčejně vytrvalí, nenároční a mají dobráckou, klidnou a pracovitou povahu.

Exteriér: Široká hlava, jiskrnné oko, uši jsou malé a špičaté. Krk je svalnatý, hrudník široký. Appaloosa má kulatou, silnou záď a vysoko nasazený ocas s velmi jemnými žíněmi.

Možnosti využití: Je to populární westernový kůň a je používán ve všech disciplínách. Díky jeho povaze je oblíbený i jako spolehlivý jezdecký kůň.

Chody: Jako typický westernový kůň má příjemný cval s vysokým skceleračním potenciálem, je to i talentovaný skokan.

Zajímavosti: Jméno appaloosa je odvozeno z kraje, ze kterého totoplemeno pochází, okolí řeky Palouse. Indiáni, kteří žili v údolí řeky Palouse, pozděj vyšlechtili růzobarevé koně pro válečné ptřeby a lov. Dnešní Appaloosové jsou v podstatě kříženci Palouse a Quarter horse.

Ardenský kůň

18. listopadu 2008 v 10:00 | Babu |  Plemena koní
Původ: Francie, Belgie- oblast Ardeny.

Hůlkový výška: Mezi 1,55 a 1,6 m

Zbarvení: Ardénský kůň je hnědák, ryzák nebo bělouš.

Charakter: Ardén je známí svou klidnou pracovitou a přátelskou povahou.

Exteriér: Ardenský kůň je středně těžký chladnokrevník a má aké všechny typické vlastnosti chladnokrevníků. Je mohutný. silný a svalnatý. Hlava je těžká a spočívá na silném klenutém krku a mohutné pleci. Také záď je velmi mohutná, končetiny jsou hrubé robusní a zdobené bohatým rousem.

Možnosti využití: Toto plemeno je často používáno jako lesní pracovní kůň. je to typický tahoun.

Chody: Přes těžkopádnost plemene je jeho krok a klus velmi energický. Klus může být i dost prostorný.

Zajímavosti: Toto velmi staré plemeno vzniklo z lesního koně, kterému vděčí za své míry, za svou povahu a hmotnost. Zdá se, že předky srdenkého koně ctil již Julius Caesar. Jisté je, že toto plemeno velmi ovlivnilo vývoj středověkého rytířského koně. Během vývoje došlo ke zušlechťování plemene přísměsí arabské krve. Časem se důležitost plemene pro využití v zemědělství snížila. Hmotnost dospělého jedince se pohybuje až okolo 1000kg.

Camargský kůň

16. listopadu 2008 v 11:46 | Babu |  Plemena koní
Původ: Jižní Francie- oblast Camargue

Hůlková výška: Mezi 1,35 a 1,45 m

Zbarvení: Camargský kůň je vždy bělouš.

Charakter: Je to tvrdý, nenáročný jezdecký poník s ohnivým temperamentem, a přesto s přátelskou povahou.

Exteriér: Typickým jevem jsou dlouhé chlupy rostoucí na žuchvách až ke spodnímu pysku. Nápadné jsou velké bystré oči a bohatá hříva. Hlava je hrubší, často s klabonosým profilem- Krk je rovný, kohoutek bývá plochý a nevýrazný. Nohy jsou v poměru k tělu delší s pevnými kluby. Působí jako silný, svalnatý a stabilní jezdecký poník.

Možnosti využití: Tento kůň se používá k pohánění stád býků. Je to dobrý jezdecký poník.

Chody: Camargan se nepohybuje příliš rychle, zato je velmi vytrvalý ve všech třech chodech.

Zajímavosti: Camargský kůň pochází z bažinaté oblasti Camargue v jižní Francii. Toto zvíře se velice přizpůspbilo svémuokolí, že je dokonce schopno uzavřít nozdry tak, aby mohlo okousavat tvrdé výhonky rákosu rostoucí pod vodní hladinou.

Cleveland Bay (clevelandský hnědák)

16. listopadu 2008 v 11:44 | Babu |  Plemena koní
Původ: Anglie

Hůlková výška: Mezi 1,65 a 1,70 m

Zbarvení: Barva tohoto koně je vždy světle až kaštanově hnědá: končetiny, hříva a ocas jsou černé. Bílé odznaky k tomuto plemeni nepatří, přesto se někdy toleruje malá hvězda na hlavě

Charakter: Clevelandové jsou vytrvalí a mají příjemnou, klidnou povahu. Jsou to inteligentní a citliví koně.

Exteriér: Clevelandští hnědáci mají nepříliš ušlechtilou velkou hlavu s přátelskýma očima, delší krk, hřbet a záď. Nohy jsou dostatečně silné, hlezna dobře stavěná a záď mohutná. Ocas je vysoko nesený.

Možnosti využití: Je to teplokrevný kůň všestraně využitelný jak pod sedlem, tak v zápřahu. Křížením s anglickým plnokrevníkem vzniká anglický hunter- ideální lovecký kůň.

Chody: Ze způsobu pohybu tohoto koně je patrné, proč je to vynikající lovecký kůň. Krok je pohodlný, klus energický, cval je velmi dobrý. Navíc je to dobrý skokan.

Zajímavosti: Toto plemeno je nejstarší plemeno Velké Británie, které se uchovalo v původním typu. Tento mohutný teplokrevník vděčí za své jeméno stejnojmanému kraji v severním Yorkshiru. Přísměsí krve plnokrevníka v 18. stol. se ještě zlepšila jeho celková stavba těla.

Sedlání a uzdění....

15. listopadu 2008 v 9:00 | Babu
Správně osedlat a nauzdit koně je nutno se dobře naučit, stejně jako je třeba umět jej odstrojit. Koně můžete uzdit či sedlat buď již ve stáji, nebo až po vyvedení na dvůr. V tomto případě musí mít kůň nasazenou ohlávku, aby bylo možné ho bezpečně držet. Při nasazování uzdečky se chovejte tiše a klidně. Snažte se udržet přátelský kontakt s koněm. Výstroj před nasazením vždy důkladně zkontrolujte.
Uždění:
Nejdříve se musíte přesvědčit, zda nánosník a podhrdelník nesou zapnuty. Po přetažení otěže přes hlavu koni sundejte ohlávku, ale nechejte ji viset na krku. Je to důležité, neboť v případě potřeby můžete koně snadno přidržet.
1. Zasunutí udidla- Levý palec vložte koni do koutku huby (zvíře ji otevře) a šetrně zasuňte udidlo. Dejte si pozor, abyste koně neuhodili do zubů. Někteří koně jsou na uzdění tak zvyklí, že tlamu otevřou automaticky, když mu před ní udidlo dáte.
2. Přes uši- Nátylník přetáhněte za uši tak daleko, aby se nacházely v prostoru mezi nátylníkem a čelenkou. Tento úkon provádějte opatrně, kůň je uši zvlášť citlivý. Kštici přehoďte přes čelenku.
3. Upínání řemínků- Postupně zapněte nánosník a podhrdelník. Nesmějí být však utaženy příliš těsně. Pod řemeny by mělo být možné volně zasunout 2 prsty.
.
Sejmutí uzdečky:
Před sejmutím uzdečky na krk koně volně pověste ohlávku. Teprve potom rozepněte nánosník a podhrdelník. Jednou rukou uchopte otěže a nátylník a přetáhněte je směrem dopředu (před oči koně). Kůň sám uvolní stisk udidla, které potom snadno vytáhnete z tlamy. Znovu ale dbejte na to, abyste koně náhodou neuhodili do zubů.

Sedlání: Třmeny jsou vytaženy nahoru a podbřišník, na jedné straně zapnutý, je přehozen přes sedlo. Při přenášení sedla si je položte na předloktí a pevně držte, aby jste jej neupustili a tím poškodili vnitřní kostru.
1. Správné nasazení- Nejprve koně uvažte. Pak k němu přistupte z levé strany a sedlo s dečkou zvedněte nad kohoutek. Teprve potom sedlo posuňte do správné polohy. Tento pohyb vždy provádějte po směru růstu srsti. Vypněte dečku a zkontrolujte, zda leží hladce pod velkými bočnicemi.
2. Upnutí podbřišníku- Podbřišník provlékněte koni pod břichem a z levé strany jej přitáhněte. Ne však příliš těsně! Mezi podbřišník a tělo koně by se měla volně zasunout ruka. Utáhněte zápinky podbřišníku jen tolik, aby udržely sedlo. Dotáhnete je až těsně před jízdou. Nakonec prsty zkontrolujte, zda kůže není podbřišníkem někde skřípnutá. Tuto kontrolu proveďte na obou stranách..
Sejmutí sedla: Při snímání sedla nespěchejte, pracujte klidně a opatrně. Sedlo ihned uložte na vyhrazené místo, aby nedošlo k jeho poškození.
1. Zvednutí třmenů- Třmeny vytáhněte směrem nahoru k sedlu, aby k němu zcela přilehly. Pak skrze třmeny protáhněte vrchní i spodní třmenové řemeny.
2. Sejmutí sedla- Opatrně rozepněte podbřišník, aby neuhodil koně do nohy nebo břicha. Pak jednu ruku vložte pod přední rozsochu a druhou pod zadní rozsochu. Sedlo opatrně stáhněte koni z hřbetu směrem k zádi koně. Podbřišník, aby nepřekážel, přehoďte přes sedlo.
Zdroj: www.krasny-kone.blog.cz

Příběh 2. část

14. listopadu 2008 v 17:53 | Babu |  Příběhy

Příběh- 2. část...

ÚTĚK, ÚTĚK znělo markétě v hlavě. Běžela do svého pokoje si zbalit věci, vzala si s sebou knížku, nějaké sušenky, pití, své ušetřené peníze a malého medvídka......na sebe si vzala bundu a teplé boty a nenápadně se vytratila.
Nevěděla kam jít. Pomalu se stmívalo a Markétu napadlo, že by se mohla jít schovat do školy. Bylo však zamčeno a tak si markéta vlezla do křoví a usnula. Druhý den Markéta chodil po městě a přemýčlela co bude dělat. Domů jít nemůže, do školy taky ne, tam by mohla potkat sourozence tak kam??? Do děcáku, to teda ne! Došla až k informační tabuli a tam uviděla nápis: HLEDÁME HODNÉ A POSLUŠNÉ DĚVČE NA PRÁCI U KONÍ!! Markéta neváhala a hned se rozjela do malé vesnice, kde ti lidé bydleli.
Když dorazila na místo............................




Pokračování příště
BABU

Jak kreslit koně..... aneb něco o koních

14. listopadu 2008 v 10:00 | Babu |  koně a poníci
Bez koní se žádná pořádná fantasy neobejde - obrněný hrdina i půvabná divoženka nejlépe vyniknou na plavném fríském oři... O koních se říká, že nakreslit je je velmi těžké, není to ale o moc těžší, než nakreslení kteréhokoliv jiného zvířete (s výjimkou žížaly =o) ).
Kůň, stejně jako všichni vyšší živočichové, má kostru a svalstvo:
Samozřejmě nemůžete vykreslovat všechny svaly, které na obrázku vidíte - takový kůň by vypadal jako kulturista. Ve skutečnosti vynikají jenom některé svaly.
Jste-li zvyklí poměřovat, podívejte se ještě na jeden obrázek, kde jsou schematicky znázorněny poměry jednotlivých částí těla. Nesmíte to pochopitelně mít za bernou minci, všichni koně nemají ideální míry =o)
Koně mohutnějších plemen mají víc svalové hmoty, takže vypadají podsaditější a těžší; naopak koně dostihoví, kteří jsou šlechtěni, aby mohli vyvinou co největší rychlost, jsou vysocí, mají "ostřejší" rysy a břicho "vykasané" podobně jako třeba dogy:
Jednotliví koně se liší i dalšími znaky, nejmarkantnější jsou tvar hlavy, tvar a posazení krku, tvar zad a břicha, tvar zádě a nasazení ocasu.
"Obyčejný" kůň má horní linii hlavy téměř rovnou, jen mírně zaoblenou, celá hlava má tvar klínovitě se zužující. Arabští koně mají naopak linii nosu prohnutou dolů. Někteří koně mají tzv. klabonosý profil - horní linie hlavy je rovná a plynule přechází v oblou linii nosu. Kladrubští koně, světoznámé kočárové plemeno, má tuto oblou linii velice výraznou - je to jejich poznávací znak, podobně jako tvar hlavy u arabských koní. Tvar hlavy musíte přizpůsobit celkové konstituci koně - těžký kůň s širokými plecemi a mohutným krkem nemůže mít křehkou, štíhlou hlavinku.
Jak hlavu nakreslit? Prohlédněte si ještě jednou obrázek svalstva koně nahoře a všimněte si tvaru - základní konstrukce se dá nakreslit jako dvě kružnice, spojené dvěma liniemi. Pod kůží se musí zřetelně rýsovat mohutné žvýkací svaly, nezapomeňte ani na nějakou tu cévku, kůže na hlavě koně je velmi jemná. Kolem nozder má kůň citlivé hmatové chlupy; jsou tak tenké, že je můžete klidně vynechat, nekreslíte-li hlavu nebo dokonce jen nos v detailu.
Nasazení hlavy na krk také bývá různé - někteří koně mají krk krátký a masitý, jiní štíhlý a dlouhý, někteří ho mají ohnutý do ladného oblouku a jeho počáteční linie je prodloužením linie hlavy, jindy je naopak hlava posazena na krk v ostrém úhlu a spodní hrana krku je prohnuta dolů. Při pohybu nese kůň hlavu obvykle mírně skloněnou, unavený kůň má krk i hlavu natažené dolů. Bujní vzpínající se oři se kreslí s hlavou přitisknutou ke krku nebo naopak drženou nahoře a krkem prohnutým vzad.
Co se týče nasazení krku na plece, to je pro mnoho začátečníků choulostivé místo - zvláště mají-li nakreslit třeba pasoucího se koně. Než se tedy do toho pustíte, prohlédněte si ještě jednou obrázek koňské kostry a svalstva - vidíte, jak je prohnutá páteř? V místě, kde krk přechází ve hřbet, je malý hrbolek, kterému se říká kohoutek, na ten nezapomeňte. Je-li kůň osedlaný, sedlo zčásti kohoutek překrývá. Od kohoutku se také měří výška koně, ale to už mířím někam úplně jinam.
Břicho, hřbet a záď přizpůsobte opět typu koně, kterého kreslíte; čím těžší kůň, tím zaoblenější bude mít tvary a naopak. Hřbet je mírně prohnutý, u těžších koní kratší, plnokrevníci ho naopak mívají dlouhý a často spíš rovný, než prohnutý. Ocas je opět na zádi posazený buď vysoko, nebo nízko, přičemž první varianta opět obvykle přísluší koním štíhlejším a hranatějším. Namalovat tímto způsobem dlouhý, vlnitý ocas pohádkového oře, vypadalo by to divně. Ocas dole končí "do ztracena," tj. pomalu se zužuje do špičky, může ale také být rovně zastřižený nebo kupírovaný - ocasy se koním hojně kupírovaly v 18. a 19. století a kupírovaný ocas byl velmi kraťoučký (při kupírování se totiž nezastřihly pouze na krátko žíně, ale useklo se několik posledních článků páteře, podobně, jako se to dodnes dělá u některých psích plemen).
Když už jsme u té srsti - ocas i hřívu dělejte ve stejném stylu, tj. zvlněný ocas až na zem vyžaduje také dlouhou, hustou hřívu a naopak. Hřívu kůň nemusí mít jenom klasickým stylem učísnutou "na pěšinku", většinou se češe na jednu stranu, stříhá se "na ježka" nebo různě zaplétá do copánků. Hříva končí kousek nad kohoutkem. Kštice na hlavě může být libovolně dlouhá, je-li hodně dlouhá, nemůže ležet rovně uprostřed hlavy; bude nejspíš spadat na jednu nebo na obě strany. Těžcí koně s hustou hřívou a ocasem budou také nejspíš mít rousy nad kopyty a tzv. licousy, více či méně patrné chlupy na bradě. Koně, kteří žijí po celý rok venku a koně méně šlechtěných plemen mívají hustší srst s chumáči dlouhých chlupů v zimě, na jaře přelínávají na letní srst.
Nohy, to je další věc, která se špatně trefuje. Nesmí být příliš dlouhé, ani příliš krátké, musí se ohýbat tím správným směrem a musí působit příslušně těžkopádně nebo naopak lehce.
Délka přední nohy průměrného koně od loketního kloubu (pozor - to, čemu se u koně říká "přední koleno", je ve skutečnosti ekvivalent zápěstí, loketní kloub je tam, kde se noha spojuje s břichem, rameno je hned pod krkem, kde končí lopatka) ke kopytu je přibližně stejná, jako délka horní linie krku od uší ke kohoutku. Zadní noha pak musí být délce přední přizpůsobena. S klouby je to na ní obdobně, to, co by se dalo nazvat "zadním kolenem", neboli správně hlezno, je vlastně kotník; stačí, když se podíváte, kde má kůň pánev a kyčelní klouby a spočítáte si to.
Na příkladu si všimněte, jak koňské nohy vypadají, jak přecházejí v kopyto a jak jsou "přimontovány" k tělu; pozor na linii zadní nohy, která často dělá potíže. Když kůň stojí, v 99% případů má jednu zadní nohu mírně zakročenou a druhou předkročenou, obě postavené v určitých víceméně univerzálních úhlech a nikdy to nevypadá jako šunka na klacíčku. Řiďte se tvarem a délkou kostí a svalů a nezapomínejte, že kůň je ladné zvíře a musí tak vypadat!
Kopyta jsou zbarvena podle barvy koně, světlí koně mají kopyta světlehnědá, tmaví velmi tmavě hnědá až černá. Kopyta se také sama od sebe příliš nelesknou. Černé barvy a lesku se odjakživa dosahovalo natíráním kopyt černou vazelínou; hezky to vypadalo a zároveň to kopyto udržovalo. Kreslíte-li nohu v detailu, nezapomeňte na podkovy a hřeby, které bývají dobře vidět. Tak, základy bychom měli probrané, můžeme si povědět některá specifika.


Prosím nepište mi komentáře typu okopírovalas to, vymaž to nejso autor a podobně, je všem jistě jasné , že nejsem autor, tento článek je všude na internetu a tak jeśem si řekla, že pro úplnost blogu to sem dám. Díky za pochopení

Abeceda s koňmi...

13. listopadu 2008 v 10:00 | Babu |  koně a poníci
Abeceda s koňmi....
¨

Pár encykopidií

12. listopadu 2008 v 18:03 | Babu |  koně a poníci
Tak tady je pár encyklopedií o koních :-)))


Produkt - obr.Encyklopedie koníVše o koníchEncyklopedie koní a poníkůChov koníKůň a pony Velká obrazová encyklopedieProdukt - obr.Koně a hříbataObrazová encyklopedie koníSkokové ježděníObálka: ...koně a lidé...Produkt - obr.Velká kniha péče o koně

Putující sen

9. listopadu 2008 v 13:00 | Babu |  Příběhy
Tento příběh, vypráví o dívce jménem Markéta. Bydlela v Písku a měla dva sourozence....
Milovala koně!!! I když neměla moc příležitostí na nich jezdit, byla velmi dobrá jezdkyně. Její rodina nebyla zrovna bohatá, otec byl automechanik a matka byla servírka.
Ona i její sourozenci-Kateřina a Jan chodili do školy na Husovku.... Markétě bylo 13, Katce 9 a Honzovi 15 let. Markéta, i když se snažila, měla ve škole většinou dvojky a trojky.....
Jednou se markétini rodiče velmi pohádali a matka požádala o rozchod. Markétě připadalo, že už není nic jako dřív. Ve škole se jí zhoršovali známky, kamarádky se k ní otáčeli zády a doma byl pořád jen samý křik......
Proto se Markéta rozhodla...........


Pokračování příště.

Prosím nekopírujte tento příběh, jen se zdrojem

BABU

Diplom

8. listopadu 2008 v 19:19 | Babu |  soutěže
Mam tu diplomy ze soutěže.

Získalí ho:
  • Anne
  • bohužel nikdo jiný
Správné odpovědi:
  • Fríský kůň
  • Arab
  • Anglický pln.
  • Irský tinker
  • Starokladrubský kůň
  • Hafling
Tady je......diplomek:




PŘÍBĚH

2. listopadu 2008 v 14:11 | Babu |  Příběhy

PÍŠU PŘÍBĚH

Rozhodla jsem se napsat příběh. Ne obyčejný, ale jedinečný.Tady je info:

  • název: PUTUJÍCÍ SEN
  • postavy: Kateřina, Jan, Milan, Markéta, Lukáš, Sněhurka, Gabriela a David
  • autor:Barbara Bláhová
  • části:3
  • fotografie: internet
První část čekejte tak za týden
Babu